„Veliký pokrok ve výrobě založen jest na drobných zlepšeních, projevujících se při každém kroku a pohybu člověka. V továrně mají usilovati o pokrok veškeří zaměstnanci, ovšem nejvíce podnikatel sám. Tuto největší překážku překoná podnikatel, který pochopí, že jest povolán k tomu, aby zisky, pocházející z pokroku výroby, spravedlivě rozděloval ihned mezi dělnictvo, zákaznictvo a závod.“
Medzi inými aj tento názor predniesol Tomáš Baťa na medzinárodnej konferencii o vedeckom riadení práce 2. augusta 1924 v Prahe. Samozrejme, v tábore ľavicovo zmýšľajúcich účastníkov tým vyvolal neskrývanú spokojnosť. O niečo neskôr sa nasledovne vyjadril aj k zákonom s určitým poslanám.
„Zvýšení morálky podnikatelů nelze docíliti ani zákonem, ani jinými donucovacími prostředky. I nejcennější sociální zákonodárství jest často více ke škodě než ku prospěchu pracujícího lidu, protože podnikateli lze sice zákonem naříditi, aby konal dobro, ale nelze nikoho donutiti, aby se stal nebo zůstal podnikatelem. A i nejhorší podnikatel jest lepší nežli žádný.“
Ak k tomu pridáme jeho názor, že podnikatelia by mali pretekať v tom, kto lepšie zaplatí svojich spolupracovníkov, je jasné, že s jeho názormi a hlavne konaním si narobil veľa odporcov v oboch táboroch. Zo zhrnutia celého jeho odkazu je v tejto veci úplne zrejmé hlavne to, že bol absolútny realista. Že svoje pôsobenie úspešne postavil na znalosti prirodzených vlastností a motivácií ľudí.